- eolit
- e|o|litsb., -ten, -ter, -terne (en flintesten)
Dansk ordbog. 2015.
Dansk ordbog. 2015.
eolit — EOLÍT, eolite, s.n. Piatră din epoca preistorică, grosolan cioplită şi folosită ca primă unealtă. [pr.: e o ] – Din fr. éolithe. Trimis de viomih, 13.09.2007. Sursa: DEX 98 eolít s. n. (sil. e o ), pl. eolíte Trimis de siveco, 10.08.2004. Sursa … Dicționar Român
eòlit — e|ò|lit Mot Pla Nom masculí … Diccionari Català-Català
eolit — m IV, D. u, Ms. eoliticie; lm M. y archeol. «domniemane narzędzie krzemienne z wczesnego paleolitu kamień o nieregularnych obtłuczeniach krawędzi przypominających obróbkę» ‹z gr.› … Słownik języka polskiego
eolít — a m (ȋ) arheol. preprosto oblikovan kamen, ki naj bi ga kot orodje uporabljal človek v terciarju … Slovar slovenskega knjižnega jezika
eolit — <yun. eos – şəfəq və lithos – daş> arxeol. 1. Daş dövrünün, ən qədim ibtidai daş alətləri qayrılan mərhələsi. 2. Bu dövrə aid ibtidai daş alət … Azərbaycan dilinin izahlı lüğəti
Ethan Frome — … Wikipedia
Ethan Frome — Etha Frome Autor Edith Wharton Género Novela Idioma Inglés … Wikipedia Español
eolíti — m mn 〈N eòlīt, G eolíta〉 min. kamenje iz tercijara; većinom kremeno; služilo kao oruđe ✧ {{001f}}grč … Veliki rječnik hrvatskoga jezika
eoliti — eolíti m mn <N eòlīt, G eolíta> DEFINICIJA min. kamenje iz tercijara, većinom kremeno, služilo kao oruđe ETIMOLOGIJA eo + lit1 … Hrvatski jezični portal